Dospěla jsem...

Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.

DOSPĚLÁ

Dospěla jsem..z ničehonic..

místo do nebe, učím se hledět si pod nohy,

je dobré vědět do jakého lejna zrovna šlapou,

stejně jako vidět klacky a ty,

co v cestu mi je hází

a vůbec nejlepší je,

si ty tváře velmi dobře pamatovat..

Dospěla jsem a cítím se podezřele staře,

a vrásky už nemám jenom od smíchu..

Je mi hrozně nenalezeně,

zaskočena sama sebou a potřebou

konečně někam patřit,

a přitom dost dobře netušit kam..

Dospěla jsem a to proti své vůli.

poněkud rychle, snad během jedné jediné noci,

co přehnala se nad sluncem a hvězdami

a zanechala po sobě jen strach,

tak němý a táhlý, jak kouř spáleniště..

Dospěla jsem a je mi z toho těžko,

vidím najednou zcela jasně,

jak všechny mé cesty vedly jen k rozplývání

všech nadějí i nevyslovených snů,

zatímco na bedrech mě tíží

všechna ta očekávání,

která jsem nestihla naplnit

nabobtnalá do gigantických rozměrů..

Dospěla jsem a po tom tvrdém probuzení

se bojím snad zcela všeho kromě umírání,

jež jako jediné, až se jednou dostaví,

nic už pro mne nezhorší,

jenom z čela jemně sejme

všudypřítomnou samotíž,

co nikomu není k radosti či pousmání,

nýbrž jen a pouze na obtíž..

Darvega | Dospěla jsem...